Tak jsem opět jednou zase vyrazil se trochu uvolnit. Ono už to bude vypadat, že snad neprovozuji nic jiného než to uvolňování, a že jsem vlastně takového svého druhu flamendr. Ale opak je pravdou. Přiznám se, že příliš alkoholu neholduji. Ale proč, tak, že…
Původně jsem dnes chtěl psát o něčem jiném. Ale no, co už. Protože bydlím u centra jednoho z našich největších měst v ČR (musím se pochlubit, ne 
) no prostě v Ostravě, tak mám docela zkušenosti s takovými těmi pouličními prodejci.
Tak jo. Tenis je má láska ale prozatím bohužel ne tak zcela naplněná. Nevím. respektive vám proč, ale nevím proč mám takový problém sehnat nějakého hráče (či hráčku), které to půjde alespoň tak, že se jí podaří v nějakém slušném poměru dopravit míček na druhou stranu.
No, musím říct, že letošní cesta na dovolenou nebyla nic super záživného. Jednak jsem řídil (s tím problém nemám), ale hlavně jsem si mohl “okusit” jak jezdí ostatní řidiči. A musím říct, že leckteří komentátoři jsou na naše řidiče příliš přísní, když říkají, že jezdí jako prasata.
Tak. Natírání oken skončilo. Musím říct, že jsem za to rád. Kupodivu výsledek je lepší než jsem čekal, respektive už to natírání neberu za zase tak zbytečné. Hold názory se mění, že ano. Nicméně stav a dění jako bys se příliš neměnily.
Tak mě, naši rodinu potkalo to štěstí, že majitelé našeho domu se rozhodli natírat okna, dřevěná okna. Musím říct, že nežijeme v žádném památkově chráněném domě, ani v žádné památkové zóně, nic takoového - prostě takový obyčejný dům.
Tak. Dnes jsem měl tu čest jet autem do Poruby (kdo neznáte je to část Ostravy). Část cesty vede po takové dvouproudé silnici, takové městská dalnice, ale omezená rychlost na 80 km.
Zdarma - vše zadarmo